Čekejte prosím...Štítek: prokletí
Legenda meče moci
29.04.2010 18:13
„Goblini!“
Toto náhle Gormalovo zvolání, odtrhlo pozornost všech od stínu, k okraji mýtiny, kde ze zákrytu mezi stromy vybíhala pětičlenná skupinka poměrně útlých, nahrbených postav zelené barvy zvrásněné kůže, s dlouhými rovnými meči připravenými v rukou. „Slova“ se neprodleně, bez...
21.03.2010 09:25
Chladná noc se pozvolna chýlila ke svému konci stávajíce se součástí historie, jako tisíce a tisíce jejích družek, jenž jí předcházely. Zářící rubínový kočár slunce stoupal vzhůru k nebeským výšinám a jeho pán otevíral jiskřící horkou náruč písečným dunám, zdem jeruzalémským i všemu živému,...
20.03.2010 17:09
Poslední nákrok do neznámého prostoru a zčistajasna je pohltilo bílé světlo. Krátký oslepující záblesk, ponechávající je opětovně pohlédnout na neohraničené ploše jakéhosi nekonečného nádvoří, z velkých do hladka obroušených dlažebních kamenů. Nikde kolem žádný viditelný bod, jen hustá...
20.03.2010 14:21
Lem temně šedého pláště se vznášel nad zemí, když čokoládové oči hleděly z pod obočí, upřeně k západu, majíce v sobě odlesky probíhajícího západu slunce. Vítr čechral bohatou hřívu delších vlasů, černých jako sama noc, po stranách spadající do andělsky spanilé, přec mužné snědé tváře, z...
20.03.2010 14:15
Temnota- jak zvláštní a magický to výraz.
Pro někoho lákavý, pro jiné děsivý zas. Kolik tajemství se skrývá v jejích hlubinách. Království kouzel i cesty naší představivosti. Pod jejími křídly jeden život vzniká, druhý pak ke konci se chýlí. Je domovem stvoření, jimiž múzy poety k činnosti...
20.03.2010 09:47
Snad si zpočátku ani neuvědomila, že se za hradbami její sféry představ něco nebezpečně změnilo. Až náhlá úzkost, která jí vystřelila z prsou jako šíp, ji upozornila, že cosi není vpořádku. Už tu nebyla sama.
Jelikož všichni spali, nepředpokládala, že by ji mohl při koupeli někdo vyrušit....
19.03.2010 16:09
"Přiveďte ho," pobídl velitel dva ze svých mužů a ti se již chystali pro Baila dojít. Zaříkávač hodlal opět pokračovat, když se do ticha ozvalo táhlé vlčí zavytí, jenž znělo neuvěřitelně blízko a varovně. Muži ztuhli jako vytesaní z kamene a ihned se rozhlíželi. Jako by kdosi napomáhal druhé...
16.03.2010 17:45
Jeden svět se propadl v zapomnění a zrazu byli v druhém, ostře ohraničeném a mnohem strašlivějším. Alespoň tak jim to připadalo. Vše, co doposud zažili a spatřili, stalo se pouhou nicotností ve srovnání s tím, co měli před sebou.
Zdálo se, že se celá zem pokryla, pro oko neprohlédnutelnými kalnými...
15.03.2010 19:06
Zurčící vodopád u napajedla lesní zvěře měl Dagaed již na doslech. Veškerou jeho pozornost však zaměstnávaly vratké otisky vlčích tlapek. Tolikrát se jej již pokoušel zneškodnit, ale pokaždé mu jako zázrakem unikl. Nyní již nesměl učinit chybu. Představa, že by byl znovu přítomen tomu, jak malé...
15.03.2010 18:43
Opisujíc křivku jezera, zrcadlícího bledou tvář luny, se dostali až k vyšlapané stezce, mizející mezi prvními stromy Temného hvozdu. Zde sesedli z koní a vedouce je za uzdy, pokračovali dál pěšky. Po několika krocích se stříbrný svit luny vytratil. Ocitli se v naprosté tmě, jíž ozvučovalo pouze...
Kontakt
Wolflady
Dana.Rajmova@seznam.cz