Kapitola 1- Plameny smrti:ukázka1.

15.03.2010 18:43

Opisujíc křivku jezera, zrcadlícího bledou tvář luny, se dostali až k vyšlapané stezce, mizející mezi prvními stromy Temného hvozdu. Zde sesedli z koní a vedouce je za uzdy, pokračovali dál pěšky. Po několika krocích se stříbrný svit luny vytratil. Ocitli se v naprosté tmě, jíž ozvučovalo pouze občasné skřípění větví ve větru se pohybujících stromů. Ve chvíli, kde se Dagaed zastavil, aby zažehl pochodeň, klopýtl Baile o kořen a jen s velkou dávkou akrobace se dokázal vyhnout pádu.

"Zatraceně! Už se nedivím, že se mu říká Temný hvozd. Tady by člověk zakopl o vlastní nohu."

"Zbrklost se nevyplácí. Pamatuj, že děsy stínů zaženeš pouze světlem čistého ohně," podotkl Dagaed a pochodeň v jeho ruce vzplála jasným plamenem.

"Tak příště, no," zahudroval Baile a připojil se k Tristanovi.

Dagaed šel kousek před nimi a hledal na zemi stopy.

"Kdo myslíš, že dřív, něco uloví? Ty, nebo já," pošťouchl Baile šibalsky Tristana.

"Nemám tušení. Ale víš co, můžeme se vsadit."

"To není špatný nápad. Ale o co?"

Tristan se zamyslel a poté s úsměvem pronesl: " Kdo prohraje, umyje všechno nádobí po hostině."

Ani jednomu z nich se do očisty hory špinavých misek, táců a pohárů v nejmenším nechtělo, tudíž se jednalo o výzvu, která stojí za to.

"Platí."

Kontakt